Proč si vést studijní deník, chystám Python videokurz, tip na knihu
Od „gumové kachničky“ přes myšlenku programování jako řemesla až po to, proč si psát vlastní studijní deník. K tomu novinky z příprav Python videokurzu a z mého života.
Zdravím vás po delší době, moji milí čtenáři.
Opravdu doufám, že jste si užili léto. 🌞 Já ano. Nechápu, jak rychle to uteklo.
Co se v dnešním newslettru dozvíte?
Jak to bude s dalším během mého Python a AI kurzu?
Co je u mě nového?
Jakou knihu by si měl přečíst každý (i budoucí) programátor?
Proč si vést studijní deník?
Jak to bude s dalším během mého Python a AI kurzu?
Často mi píšete, jestli bude na podzim další běh mého Python a AI kurzu.
Nebude. Možná příští rok (ale opravdu jen možná).
Mohla bych se zde rozpovídat o důvodech, ale to na výsledku nic nemění.
Na druhou pozitivní stranu chystám novou, mnohem levnější a dostupnější verzi, která bude přístupná více lidem.
Zajímá vás to?
Mrkněte na úvodní stránku kurzu a dejte mi vědět, co si o tom myslíte. Budu ráda za zpětnou vazbu.
Kurz bude k prodeji na podzim tohoto roku, budu o tom informovat v tomto newslettru.
Co je u mě nového?
Kromě chystaného kurzu bych se s vámi ráda podělila více o tom, co momentálně dělám.
Napsala jsem článek
Na téma AI a přemýšlení.
V článku jsem se zamýšlela nad tím, jaký vliv má na moje myšlení generativní AI. Opírala jsem se o studii od Microsoftu, která vyšla na jaře tohoto roku.
Podle studie (Lee et al., 2025), pokud věříme, že AI úkol zvládne lépe než my sami, jednotlivé kognitivní činnosti, ze kterých se úkol skládá, nám přijdou jednodušší.
Jinými slovy: méně přemýšlíme, méně zapojujeme kritické myšlení.
A když přestaneme přemýšlet, přestaneme se učit a nebudeme moct tak posoudit, co nám AI vrátila. Nezůstane nám tedy nic jiného než slepě věřit.
Co z toho plyne? Učte se. Zlepšujte se v tom, co vás baví. Důvěřujte svým schopnostem.
Vydala jsem video
Proč jsem pár měsíců nic nového nenapsala ani nenatočila?
Stručně: Nic se mi nechtělo.
Podrobněji jsem se na toto téma rozpovídala ve svém YouTube videu. Ve kterém jsem mluvila nejen o léčbě rakoviny, ale i o mé neustále potřebě něco kontrolovat.
Hýbu se
A hodně. Před diagnózou jsem cvičila maximálně jógu. Pak jsem začala běhat, ale přes léto jsem toho nechala. Místo toho jsem začala chodit cvičit.
Udělám tady reklamu posilovně Dark Side Movement. Prostě proto, že chci.
Takhle se má dělat byznys. Má to příběh s těžkými momenty, vtipný marketing na YouTube a jejich newsletttery jsou jedny z mála, které opravdu čtu.
Baví mě to. Lidi, lektoři. Skupinové lekce. Koučink.
Opravdu sedí hláška z jejich dokumentu (k příležitosti desátého výročí):
„Dark Side si tě v určitém momentu zavolá a změní ti život.“
Pokud jste z Brna, rozhodně vyzkoušejte lekci zdarma. Třeba se potkáme.
Pokračuju s Humrem
Nepravidelně. Když dostanu chuť psát.
Jakou knihu by si měl přečíst každý (i budoucí) programátor?
The Pragmatic Programmer.
Tato kniha vás nenaučí Python ani jiný jazyk. Naučí vás něco cennějšího – jak myslet jako programátor.
Jak v ní stojí:
„Investice do znalostí vždy přináší nejlepší úroky. (…) Vaše znalosti a zkušenosti jsou vaším nejdůležitějším každodenním profesním kapitálem.“
Pět myšlenek, které stojí za zapamatování
Don’t Repeat Yourself (DRY)
„Neopakujte se. (…) Nejde o otázku, zda si to zapamatujete: jde o otázku, kdy na to zapomenete.“
DRY není jen o nekopírování kódu. Je to o duplicitě znalostí. Pokud musíte při změně zasahovat na více místech (kód, dokumentace, databázové schéma…), váš kód není DRY.
Broken Windows
„Nenechávejte rozbitá okna.“
Jeden malý problém může vyvolat spirálu dalších chyb, stejně jako jedno rozbité okno v budově přitáhne další škody.
V kódu to znamená: když narazíte na špatné místo, neopakujte chybu dál, ale opravte ji, nebo alespoň jasně označte, že není implementováno.
Debugging jako řešení hádanky
„Nikdo nepíše dokonalý software, takže je samozřejmé, že ladění (tzn. hledání chyb) bude zabírat velkou část vašeho dne. (…) Přijměte fakt, že ladění je prostě řešení problémů, a přistupujte k němu takto.“
Ladění je pro spoustu vývojářů citlivé téma – často se objeví popírání nebo výmluvy. Kniha ale připomíná, že jde jen o běžnou součást práce programátora, ne o osobní selhání.
Gumová kachnička
„Jednou velmi jednoduchou, ale obzvláště užitečnou technikou pro nalezení příčiny problému je jednoduše vysvětlit ho někomu jinému.“
Nemusí to být kolega – stačí gumová kachnička na stole. Když nahlas krok za krokem vysvětlujete, co má kód dělat, často při tom sami uvidíte, kde je chyba.
Programování jako řemeslo
Celou knihou se táhne myšlenka: „Care about your craft.“ – Mějte zájem o své řemeslo. I drobné návyky (psaní poznámek, neodbývání detailů) se počítají.
Proč si vést studijní deník?
Když se učíme novou dovednost, v určitém okamžiku přijde pocit, že se nikam neposouváme. Stojíme na místě. A máme chuť s tím seknout.
Co s tím?
Veďte si studijní deník. Co si do něj psát?
datum,
co nového jste se naučili,
co vám zatím moc nejde,
co se chcete naučit dál,
vaše pocity...
A proč to funguje?
Podle velké meta-analýzy The Effects of School-Based Writing-to-Learn Interventions on Academic Achievement (Bangert-Drowns et al., 2004) studijní deníky zlepšují učení hlavně tehdy, když si člověk nevede jen prosté zápisky, ale aktivně přemýšlí.
Co už umím? Co mi nejde? Jak to zkusím příště? Takové „metakognitivní“ zápisy pomáhají hlouběji pochopit látku a všimnout si vlastního pokroku.
Já se třeba učím psát všemi deseti (jde to velmi, velmi pomalu) a k tomu si občas napíšu do deníku, kolik písmen už umím, jak rychle píšu a jak se u toho cítím.
A co zkusit videodeník?
Já jsem si ho začala vést při učení se na balančním prkně.
Je to na vás. Hledejte, co vám vyhovuje.
Experimentujte. Bavte se. A učte se pořád něco nového.
Deník vám postupně ukáže, že se zlepšujete.
Ješte jeden tip
Pro milovníky Pythonu.
A to je pro dnešek vše.
Díky, že čtete.